
Novostavba v Šmolovech
Klasická sedlová střecha, kde bylo nejvíc práce s vikýřem nad vchodem. Investor chtěl původně plech, ale krov byl dimenzovaný na tašku, tak jsme zůstali u ní.
- Betonová taška, 168 m², okapy a dvě střešní okna
U každé střechy píšeme i to, proč jsme zvolili právě tohle řešení. Z fotky se to nepozná, ale právě v tom je rozdíl mezi partou a řemeslníkem.

Klasická sedlová střecha, kde bylo nejvíc práce s vikýřem nad vchodem. Investor chtěl původně plech, ale krov byl dimenzovaný na tašku, tak jsme zůstali u ní.

Starý krov by tašku neunesl a zesilování by stálo víc než rozdíl v ceně krytiny. Plech měl navíc tu výhodu, že sklon střechy byl jen dvanáct stupňů.

Dům v památkové zóně, kde byla pálená taška jediná povolená možnost. Vikýře jsme museli oplechovat na míru, protože žádný typový prvek nepasoval.

Původní pozinkované okapy po pětadvaceti letech prorezavěly a fasáda pod nimi začala vlhnout. Výměna trvala dva dny.

Pozednice byla shnilá po celé délce a krokve napadené červotočem. Museli jsme sundat všechno až na zdivo — tohle je zakázka, kterou nikdo neplánuje.

Bytový dům, kde zatékalo do posledního patra. Příčina byla přesně tam, kde se hledá nejčastěji — v odchlípnutém lemování u komínů.