Počítám s průměrným zhodnocením 6 % ročně, což zhruba odpovídá dlouhodobému výnosu široce rozloženého akciového portfolia po odečtení poplatků. Skutečnost bude jiná — některý rok víc, některý výrazně míň. Vloženo celkem 720 000 Kč.
Většina lidí za mnou přijde s otázkou „do čeho mám investovat". To je ale až čtvrtá otázka v pořadí. Když se přeskočí první tři, končívá to tím, že člověk po roce v poklesu všechno prodá a řekne si, že investice nejsou pro něj.
Tři až šest měsíčních výdajů. Ne v akciích, ne v nemovitostním fondu, prostě na spořicím účtu. Bez ní budete muset prodávat zrovna ve chvíli, kdy je trh dole — a to je nejdražší chyba, jakou v investování jde udělat.
Peníze na rekonstrukci za dva roky a peníze na důchod za třicet let patří do úplně jiných věcí. Když se to smíchá, obvykle to dopadne tak, že ani jedno nedopadne dobře.
Radši dva tisíce měsíčně patnáct let než sedm tisíc, které po roce přestanete posílat. Pravidelnost dělá víc než výše částky, i když to zní jako fráze.
Tohle si přečtěte, i kdybyste nakonec šli k někomu jinému. Ušetří vám to peníze.
Za třicet let trh několikrát spadne o třetinu i víc. Ne možná, určitě. Otázka není jestli, ale jestli u toho vydržíte.
U některých produktů zaplatíte předem provizi z celé plánované částky. Když po třech letech skončíte, vybíráte míň, než jste vložili — i když trh rostl.
Rozdíl mezi 0,5 % a 2 % ročně vypadá malý. Za třicet let to při stejném výnosu udělá rozdíl v řádu statisíců.
Když někdo slibuje jistotu i vysoké zhodnocení zároveň, jedno z toho není pravda. Většinou obojí.
Rozdíl mezi nimi není v tom, která vydělá víc. Je v tom, kolik vydržíte, když půjde trh dolů.
Čísla jsou orientační a vycházejí z dlouhodobých historických dat. Minulý výnos nezaručuje ten budoucí — tuhle větu tam nemám kvůli právníkům, ale protože je pravdivá.
První schůzka je o tom, kde jste a co chcete. Nic nepodepisujete a odcházíte s poznámkami, které si můžete zrealizovat i sami. Když se rozhodnete pro spolupráci, řeknu vám předem, kolik na tom vydělám.